pátek 4. října 2013

Supervolební rok

Byť se to tak může zdát, titulek tohoto příspěvku není ironickou narážkou na blížící se parlamentní volby. Mířen je jiným směrem. Volba děkana totiž není zdaleka jedinou, která v blízkých měsících proběhne na ČVUT. Navíc letos dojde k opravdu výjimečnému souběhu, takže, jak po přečtení dalších řádků jistě sami uznáte, titulek je zcela na místě. 


1/ Volba rektora ČVUT

Kromě děkanů jednotlivých fakult se letos volí také nový rektor, tedy hlava celé univerzity. Pokud je mi známo, o tomto tématu se nikde příliš nediskutuje, natož podobnou formou, jakou se o volbě děkana snažím informovat prostřednictvím tohoto blogu. I když naděje umírá poslední, a tak se možná ještě něčeho třeba dočkáme zde...?!

Ovšem i přes to, že to samozřejmě není správné a o kroku, který je klíčový pro celou univerzitu, FA nevyjímaje, by se mělo asi více diskutovat, se dosavadnímu ohlasu příliš nedivím. Jestliže už samotná volba děkana je pro mnohé členy akademické obce jedné fakulty dost vzdálené téma, pak vnímat pozici rektora v širokém kontextu jeho působnosti, tzn. na i mimo půdu univerzity, je už opravdu poměrně obtížné. A k této náročné orientaci může přispívat mj. patrně i obecně (minimálně na první pohled) ne zcela jasně srozumitelná struktura akademického prostředí. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o záležitost, která úzce souvisí i s osobou nového děkana FA a postavením fakulty v rámci ČVUT, nemohu se zde tohoto tématu nedotknout. 

Pouze ve stručnosti tedy připomenu základní fakta. Volba rektora probíhá analogicky k volbě děkana, její odlišnosti vycházejí de facto jen z prosté skutečnosti, že funkce rektora je ve struktuře univerzity o jednu úroveň výše než-li děkan. Rektora ČVUT tak volí každé čtyři roky Akademický senát ČVUT, tzv. velký senát, kde je každá fakulta zastoupena pěti hlasy. Má celkem 45 členů. Skládá se opět z pedagogické a studentské komory. Za FA ČVUT jsou členy pedagogické části prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. Jaroslava Babánková a Ing. arch. Dalibor Hlaváček, Ph.D., za studenty pak Ing. arch. Jaromír Hainc a Bc. Miroslav Nevlida. Více informací o AS ČVUT najdete zde.

Letošní volba rektora se v lecčems shoduje s volbou děkana FA. Stejně jako prof. Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel nemůže již znovu kandidovat, ani současný rektor prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., který působil v této roli poslední dvě období, nemůže pozici znovu obhajovat a tak i volba rektora přinese zcela nové jméno. 

Na včerejší prezentaci, která proběhla na zasedání Akademického senátu FA po zveřejnění kandidátů na děkana, se představili kandidáti na rektora. Jsou jimi prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc. z Fakulty stavební, expert v oblasti dynamiky staveb, donedávna dlouholetý šéf Akademického senátu ČVUT (odstoupil kvůli kandidatuře) a vedoucí Experimentálního centra FSv ČVUT a doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, fyzik se zaměřením na experimentální a částicovou fyziku, současný prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou činnost a člen Vědecké rady ČVUT.

Který ze dvou výše uvedených pánů bude nakonec novým rektorem se rozhodne 24. října na zasedání Akademického senátu ČVUT. Ke zvolení je stejně jako v případě volby děkana potřeba zisku nadpolovičního počtu hlasů všech senátorů.


2/ Volby do Akademického senátu FA ČVUT & Akademického senátu ČVUT

A aby toho opravdu nebylo málo, letos snad poprvé v porevoluční historii ČVUT dochází na některých fakultách k souběhu tříletého funkčního období senátu se čtyřletým funkčním obdobím děkana. 

Touto problematikou se ostatně letos již na jaře zabýval i AS FA ČVUT, když ze strany studentské komory padl na jeho únorovém zasedání návrh (bod 4), aby se senát v březnu rozpustil (a nového děkana tak volil již senát nový), čímž by se odskočením tříletého rytmu o půl roku od volby děkana tomuto souběhu v budoucnosti již spolehlivě vyhnulo. Důležité je zmínit, že tento souběh je nevhodný z toho důvodu, že nyní nastane moment, kdy děkana zvolí jiný AS než ten, kterému se později bude děkan zodpovídat a se kterým bude spolupracovat. Nicméně tento návrh neprošel s odůvodněním, že i na jiných fakultách se to neřeší tímto postupem. Posouzení oprávněnosti spekulací, které tehdy tento krok provázely, tedy že senátoři si chtějí ponechat své mandáty jen proto, aby mohli volit děkana a hned po volbě ve své funkci skončili, nechám na každém z Vás. Celé vyjádření je uvedeno v zápisu za zasedání AS dne 20. 3. 2013 (bod 6). Volby do obou senátů se tak odehrají v tradičním podzimním termínu na přelomu října a listopadu, tedy krátce po volbě děkana. 

Podstatný rozdíl oproti volbě děkana ovšem tkví v tom, že ve volbách do senátu může hlasovat (stejně jako kandidovat) každý člen akademické obce (pochopitelně vyjma vedení fakulty), a jakkoli bych nerad v tuto chvíli přehnaně agitoval, tak na druhou stranu mi to nedá. Doufám totiž, že tyto volby nebude opět (na škole, která má 1700 studentů, a kteří tvoří převážnou část akademické obce) provázet celkem trapná, ale bohužel oprávněná obava volební komise z nedostatečné volební účasti a tudíž i hrozba opakování voleb či nedůstojné přemlouvání kamarádů na chodbách, aby bylo "aspoň pět kandidátů" do studentské komory... 

Ze zápisů, některých zdejších příspěvků, počínání a výsledků práce senátorů či z dalších nejrůznějších podkladů je, myslím, dostatečně zřejmé, že Akademický senát je důležitým orgánem fakulty, který není zdaleka bezmocný, jak někteří s oblibou prohlašují a i přes to, že v nadcházejícím funkčním období bude ochuzen o svoji nejvýznamnější pravomoc, tedy volbu děkana, bude řešit nespočet jiných témat, která mají na chod fakulty velký vliv. Takovým záležitostem by proto měla akademická obec věnovat patřičnou pozornost.

Žádné komentáře:

Okomentovat